HISTORIE OBCE CHEZNOVICE V nejstarších písemných dokladech má obec jméno Chaznovice a Chezňovice, ale brzy se objevuje tvar Cheznovice, který se používá dodnes. Cheznovice je ves „lidí Chaznových“. Tento výraz se k nám dostal nejspíše z jihu, ze severotureckého tvaru „gazna“ – poklad, a ostatní Slované ho také převzali (srbo-chorvatsky hazna = poklad, bulharsky hazná = poklad(na). Cheznovice vznikly pravděpodobně za vlády posledních Přemyslovců a vlády Lucemburků. 
V druhé knize provolací desek zemských se nachází z 2. října 1370 nejstarší písemná zmínka o existenci Cheznovic. Podle tohoto zápisu vlastnil Cheznovice Smil z Libomyšle. V dochovaném originálním textu rožmberského urbáře je o existenci Cheznovic zmínka z r. 1374. Od r. 1336–1426 patřilo panství nedalekého zbirožského zámku Rožmberkům a do tohoto majetku byly zahrnuty i Cheznovice. V r. 1426 postoupil zbirožské panství Oldřich z Rožmberka císaři Zikmundovi, který majetek předal Kunatovi Kaplíři ze Sulevic. Poté následovali další majitelé. Asi v r. 1477 byly Cheznovice prodány bratřím Jaroslavu a Zdislavovi ze Štemberka. Od r. 1495 dal dědičně statek Cheznovice s příslušenstvím král Vladislav II. (1471–15l6) za věrné služby bratřím Janovi a Kunatovi Pešíkům z Komárova a dále jejich dědicům. Ze 16. století není o Cheznovicích žádná zpráva. Teprve počátkem 17. stol. v r. 1623 existují doklady, že Cheznovice vlastnil Václav Pešík z Komárova, který byl věrným vyznavačem podobojí. Pro účast na stavovské vzpouře mu byla třetina majetku, včetně Cheznovic, zkonfiskována a v témže roce byl majetek prodán hraběnce Marii Slavatové, roz. z Valdštejna. 
Po její smrti byl majetek postoupen Eusebii z Martinic s tou výjimkou, že honby na zvěř byly vyhrazeny ke královskému panství zbirožskému. Cheznovice pak vlastnil hrabě Maxmilián z Martinic a patřily k panství hořovickému. Dalšími majiteli byli hrabata Vrbnů a knížata Hanavští (1852–1945). Miloš Dostál Mgr. – historik, Malířská 14, 170 00 Praha – dodal obci dne 28. 1. 2009 faksimilii – reprodukci historické listiny k dějinám obce z 5. dubna 1385. Jedná se patrně o třetí nejstarší zmínku o naší obci.
 V minulosti se v okolí Cheznovic těžila železná ruda. Při primitivních začátcích to byla těžba povrchová, nejčastěji štolami vedenými do svahů. Doly patřily ke komárovským železárnám. Těžba rudy byla ukončena v r. 1875, naposledy se těžilo ve „Žlebci“. V r. 1420 byl vybudován rozlehlý rybník (na dnešní „Panské louce“), který byl zrušen velkostatkem hořovickým v r. 1898. V lesích kolem Cheznovic se také pálilo dřevěné uhlí a vyráběla se lesní sůl (flus, potaš). Flus se získával vylouhováním z dřevěného popela. Po domácku se také vyráběl šindel. V Cheznovicich bylo též 25 cvokařských dílen, tzv. „veřtatů“, kde pracovalo 147 dělníků. Cvokaři vykonávali tuto činnost jen v zimním období, v letních měsících pracovali na stavbách a v jiných příležitostných zaměstnáních. V kraji bylo velmi rozšířeno zemědělství. Hospodařili zde větší i menší rolníci až do r. 1950, kdy bylo založeno zemědělské družstvo. To bylo v roce 1972 sloučeno s JZD Kařez, a bývalé JZD Cheznovice se stalo přidruženou farmou. Později však došlo k dalšímu slučování a ze stávajících JZD Kařeza, Strašic, Těškova a Zbiroha, vznikl velký zemědělský celek JZD ČSSP Zbiroh, nyní Zbirožská, a.s. Zbiroh.

Tak jako jinde v okolí, i v Cheznovicich vznikaly různé spolky, družstva a další organizace. První, vzdělávací spolek, byl založen v r. 1896 a nesl jméno „Svobodoslav“. V r. 1900 byl založen Občansko-hospodářský spolek. Kampelička byla založena v r. 1901. Následovala řada dalších spolků, např. Svaz západočeských domkářů, Vodní družstvo, Svaz cvokařů atd. Plno jich později zaniklo, některé ale působí dodnes. Např. v r. 1903 byl založen Sbor dobrovolných hasičů, který má za sebou více než 100 let působení.

1903 – 2000

Malý Otův slovník naučný uvádí, že hasič je ten, kdo je způsobilý hasit oheň, nebo jej již hasí. Hlavním úkolem je záchrana lidí, zvířat a majetku a likvidace požárů za každého počasí a v jakoukoli denní dobu. První český dobrovolný hasičský sbor vstoupil v platnost v roce 1864 po vypracování a schválení stanov ve městě Velvary. V následujících letech přicházely žádosti o zapůjčení stanov z mnoha měst.

Zakládajících členů bylo 10 a to: Abraham Veiss Kříž Matěj Hausner Jan Huml Josef Karásek Jan Huml Josef Kerbl Emanuel Hrabák Josef Huml František Borovička Jindřich Prvním předsedou byl Hrabák Josef, rolník, čp. 1, jednatelem Hauzner Alois čp. 6, velitelem a pokladníkem Karásek František čp.47. Přihlášeno bylo lO zakládajících členů, 8 přispívajících a l6 činných. A co tomuto vzniku předcházelo se uvádí ve zprávě sepsané panem Františkem Karáskem čp. 47, který byl přímým pamětníkem a dlouholetým členem sboru. Ve

zprávě je uvedeno, že na podzim 1898 vypukl požár v usedlosti a hostinci Tomáše Antoše a vyhořely tehdy čtyři statky a tři chalupy č.p. 11, 12, 13. 14, 23, 62 a 64. Po ohni se o tom dlouho hovořilo a občanstvo dožadovalo se zakoupení stříkačky nové a založení hasičského sboru. V únoru 1903 vypukl požár znova. Bylo to na popeleční středu večer v drevěné stodole p.Moulise při silnici. Oheň vypukl v devět večer a brzy se rozšířil, zvláště vlivem větru na usedlosti Humla Jana 4l, Beldíka Jana 42, Hasmana Václava 6O, Štochla Aloise 43, které byly většinou dřevěné. V té době nastala příhodnější doba pro ty, kteří hájily myšlenku zakoupení stříkačky a založení sboru

Po založení sboru začala horečná práce všech a pan Karásek dále vzpomíná na chvíle, kdy zazněla hasičská trubka svolávající na cvičení. S jakou chutí a radostí všemu se učili a měli spočátku velké obtíže, neboť žádný z nich nic neznal, ale chuť a vůle zmohly všechno. Základem byla hasičská knihovna a pak hasičská škola župní, kterou navštěvovali v Hořovicích. Že byla zakoupena stříkačka a založen sbor, projevilo se v obci několikrát, při vypuknutí ohně v dalších letech, kdy zásahem sboru vždy byl oheň lokalizován na míru nejmenší a tím zmenšeny škody. Působením a vlivem starosty Josefa Hrabáka, rozvíjel sbor všestrannou činnnost. Byl založen dramatický a divadelní kroužek, pořádány přednášky. Svoje věci udržoval a rozšiřoval sbor hlavně svépomocí, neboť obec měla se o ně starati, ale nečinila tak. Nebylo ani dostatek pochopení a dobré vůle, zvláště v prvních letech trvání sboru. To vyvrcholilo v roce 1908, kdy sbor potřeboval doplniti různé věci a sám na to nestačil, žádal by vřazena byla částka 25 kč do obecního rozpočtu, ale to bylo zamítnuto. Starosta Hrabák Josef svolal schůzi, uvedl co se stalo a hned na svou funkci starosty rezignoval. Po bouřlivé debatě rezignoval celý sbor a vše bylo dáno k dispozici obci. Různými vlivy OÚ, že bude vše poskytnuto co bude potřeba, byly vzaty nazpět všechny funkce a členstvo následovalo do jednoho. Starosta Hrabák Josef zastával funkci starosty 23 let tj. do roku 1926. Vždy se staral o sbor a o všechny jako otec. Ještě než odešel pro stáří ze sboru, nechal motorizovati za své peníze ruční stříkačku stříkačku v r.1928. Toto bylo požadováno od obce, ale bezvýsledně, proto se rozhodl starosta, že to udělá za své. V roce 1946 dostal sbor novou motorovou stříkačku PPS-8. Tato byla umístěna na dvoukolovém vleku a konstruována jako přívěs za automobil. Po válce sbor přišel s návrhem na zakoupení automobilu. Snaha nezapadla a sbor se prvního automobilu dočkal v roce 1949. Byl to Praga-Grant, částečně upravený pro sbor. Tento sloužil do roku 1959, kdy ONV pro nás zakoupil Tatru 805 – valník a v roce 1972 vůz Tatra 805 – skříň.

OSLAVY VÝROČÍ V MINULOSTI

První požární zbrojnicí byl prostor pod základní školou, který našemu sboru sloužil do r. 1969. Poté MNV zakoupilo

od pana Marka stodolu a bylo rozhodnuto tuto adaptovat na požární zbrojnici, neboť prostory pod školou byly již nevyhovující. S adaptací bylo započato v roce 1970. Hasičská zbrojnice měla dvě garáže, sklad pohonných hmot a místnost se skříňkami, ve kterých je uložena výstroj každého člena zásahové jednotky. Pro sušení hadic byl vybudován sušák nejdříve u Andělů, poté před hasičskou zbrojnicí. V budově staré školy byla zřízena po roce 2001 klubovna sboru.

Vjezd do bývalé požární zbrojnice

Hasičská zbrojnice v 90. letech

V této budově se po roce 2001 nacházela klubovna SDH

V roce 1984 byl založen oddíl mladých požárníků, který pracoval pod vedením Jaroslava Langa a Zdeňka Šubrta.

Jaroslav Lang se svými svěřenci

K velkému úspěchu místního sboru patřilo založení družstva žen v roce 1985. V tomto roce byl také zvolen nový výbor, jehož předsedou se stal Václav Štochl, který tuto funkci vykonával až do roku 2000. Mezi důležité akce konané v těchto letech patří jistě dálková doprava vody, které se zúčastnily 4 požární sbory. V roce 1988 sbor oslavil 85. výročí založení, při jehož příležitosti byla udělena krajská vyznamenání „Za zásluhy“ členům Václavu Štochlovi, Václavu Kasíkovi a Vilému Kocourkovi.

Mladí hasiči z Cheznovic na podzimním kole soutěže „Plamen“ v roce 1999

V roce 1999 vzniklo nové družstvo mladých hasičů čítající asi 20 dětí ve věku od 6 do 12 let. Děti vedli Alois Stupka, Zdeněk Šubrt a Jiří Jindřich. Děti se zúčastnily soutěže Plamen 1999/2000 a svoje dovednosti předvedly na domácí půdě. Jarní kolo bylo spojeno s okrskovou soutěží dospělých a obě soutěže probíhaly na louce za Cheznovicemi.