O Kařízku Podle knihy Dr. Antonína Profouse "Mistní jména v Čechách" je první písemná zmínka o vsi Kařízku (dříve Karziezek) z roku 1398. To je první zmínka o vsi, ale tvrz v Kařízku potvrzuje ještě starší historii. První známý držitel Kařízecké tvrze Zipota z Kařeza (tím se však rozumí z Kařízka), protože v Kařeze nikdy žádná tvrz nebyla), je podepsán roku 1268 na ustavující listině kláštera ostrovského (tj. ve Sv. Dobrotivé). Z roku 1326 je znám Ota z Kařeza, převor v klášteře Světeckém. Další záznam je z r.1418 - Drslaus de Karziezka (Drslav z Kařízka) měl za manželku Vracku z Chrástu. O něm je též uvedeno, že v roce 1420 s Hynkem Krušinou z Lichtenburka "odpověděli" Pražanům v době husitských bouří. Pak zápis, že Mikuláš Mnich z Kařeza byl do roku 1441 ve službách Lounských. Obec Kařízek má v dnešní době 45 stálých obyvatel, 23 obytných domů, z toho trvale obydlených 15 a jeden obecní byt v budově obecního úřadu. V roce 1773 bylo zavedeno číslování domů, a tak rychtář Václav Lukeš jako představitel obce, získal číslo 1. V číslování se pokračovalo v pořadí tak "jak se krájel chleba". V té době zde bylo 13 domů. V roce 1960 byl Kařízek připojen ke Kařezu. Po politickém převratu koncem roku 1989 byla dána obcím možnost opět osamostatnit. Toho jsme využili a tak od roku 1993 máme opět svého starostu. Ke Kařízku patří i obecní lesy o rozloze 75 ha, které obhospodařují Lesy České republiky. Tvrz stála v prostoru, kde je dnes dům a zahrada čp. 19 na okrouhlém pahorku o průměru asi 23 m mezi horním a dolním rybníčkem. Hluboký příkop kolem tvrze bylo možné napustit vodou z horního rybníčka nad tvrzí. Pahorek byl již rozebrán a příkop zasypán. Rybníčky jsou zde doposud. Původně byla pod tvrzí vesnička asi o šesti usedlostech a jedním poplužním dvorem - roubená chalupa čp. 2. Z pověstí je možné se zmínit o místě zvaném "Studená kuchyně", kde se zastavil se svým doprovodem císař Josef II., aby si zde odpočinul a poobědval. Poblíž domu čp. 50 na místě zvaném "Na klínku" stával mohutný staletý dub. V roce 1913 byl poškozen bleskem, což bylo dáváno do souvislosti s nastávající první světovou válkou. Přes ošetření musel na počátku druhé světové války pro velkou zchátralost poražen. Kařezské rybníky: Soustava 4 rybníků o celkové výměře 66,59 ha se rozkládá v Hořovické brázdě v katastrálním území Kařízek, Kařez a Cekov, v nadmořské výšce 447 k- 458 m. V okolí rybníků se nachází většinou hydromorfní půdy typu glejů, které pokrývají zbytky vlhkých až čerstvých luk. Přírodní památka je tvořena čtyřmi rybníky Dolejší Kařezský, Hořejší Kařezský, Bechyňský a Němec. Důvodem vyhlášení je především ochrana rybníků jako hnízdiště a tahového stanoviště vodních ptáků, území je zároveň zařazeno do "Přehledu vodních a mokřadních biotopů České republiky" podle Ramsarské konvence jako mokřad lokálního významu. Vodní plocha rybníků je lemována litorálním porostem s pestrou skladbou mokřadních rostlin, zejména kolem rybníků

"Bechyňský" a "Hořejší Kařezský", kde sporalicky roste kosatec sibiřský (Iris sibirica), zástupce našich orchidejí prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a vzácně též upolín nejvyšší (Trollius altissemus)

Bechyňský rybník Informační cedule Horní rybník

Výhled na rybníky Kařízecký slunce Radyní

Kařezský Německý rybník

západ Pohled nad ZBIROŽSKÝ ZÁMEK

Rozcestník

na

Přes obec Kařízek vede mnoho turistických tras a i jedna cyklostezka s číselným označením 6 Partyzánský bunkr vznikl v roce 1943 asi 1 km severovýchodně nad Kařízkem. Skrývalo se zde 9 podbrdských partyzánů. Bunkr objevilo gestapo 11. ledna 1944, všechny partyzány a jejich spolupracovníky popravilo. Řada obyvatel z okolí byla uvězněna. Dnes je zde ustaven památník podbrdským partyzánům.